Fórum - Téma


ze života


Fórum Vtipy ze života



1 ......... 4  5  6  7  8

2016-09-13 19:45:00

p.s.:

2016-09-14 12:13:06

KLUK: Ty si taková holka na zahřátí.

HOLKA: Proč?

KLUK: Když tě vidím, byl bych raději teplej

2016-09-14 12:17:53

2016-09-28 18:35:41

2016-09-30 19:27:28

2016-09-30 19:30:01

p.s.: a to je velká pravda

2016-09-30 19:31:26

dobré

2016-09-30 20:15:16

p.s.: aaavovotomtojééje

2016-10-01 12:48:41

2016-10-01 22:18:46

p.s.:tak to sedlo

2016-10-14 20:10:10

Stojí ženská na mostě a chce skočit. Přijde k ní bezdomovec a ptá se, jestli by si s ním ještě před skokem neužila. Ženská se rozčílí, začne mu nadávat... Chlap se jen ušklíbne a řekne: "Nevadí, počkám si dole..."

2016-10-15 00:03:40

zdenda: dost dobrý

2016-10-18 18:10:06

POLICEJNÍ RADAR

Co to bylo za záblesk?" zeptala se nervózním hlasem moje právoplatná

manželka.

„Ty demente, to byl určitě radar! Radar!" Čímž ale její lamentování neskončilo.

„Panáček smrdí korunou, nemá ani na zimní gumy, ale na pokuty v eurech to určitě dá

dohromady. Uvědom si, že nemáme už ani cent, na hranice dojedeme nejspíš na

výpary. A ty si klidně jedeš, jak kdyby pro tebe žádný předpisy neplatily. Seš

nezodpovědnej, až to bolí ! Bože, za co jsem se to provdala. Matka měla pravdu, když

říkala, že s tebou se místo do ráje dostanu tak leda tak do prdele!"

„Co furt máš, lásko? Jedu padesát, svítím, nevím, co to bylo. Třeba jen někdo na

ulici něco fotil ?" zkoušel jsem navrhnout. „A co by jako kdo na týhle ulici fotil?"

Kateřina se zavrtěla na sedačce spolujezdce, potáhla z cigarety a pokračovala:

„Našeho vomlácenýho Favouše? To si děláš prdel, ne? Říkám, že si jel víc jak padesát

a radar nás vyfotil." stála si na svém.

„Kecy, prdy, beďary, jel jsem padesát, nejsem blbej, abych riskoval německou

pokutu, ne?" snažil jsem se Katce oponovat. „Času máme dost, otočím to a projedeme

tuhle ulici znova padesátkou, abys viděla, že nekecám." uzavřel jsem.

Trošku mě hryzalo svědomí, jel jsem opravdu padesátkou? Vraceli jsme se z

Drážďan z předvánočních nákupů, oba dva utahaní z celodenního prolejzání krámů a

obchoďáků, a tak bych se ani nedivil, kdybych po tý štrece neměl už takovej cit v noze.

Nebo že by únava ? Však uvidíme. Zabočil jsem do první vedlejší ulice, bravurně otočil

favouše a vrátil jsem se zhruba dva kilometry, kde jsem opakoval týž manévr.

Manželka vedle mě ostřížím zrakem sledovala ručičku tachometru, která se držela na

čtyřicetipěti kilometrech v hodině. Snažil jsem se jet touto rychlostí pokud možno

konstantně.

Ale bylo to marné, najednou to blesklo a přitom na ulici ani noha.To byla

samozřejmě voda na manželčin mlýn. Hned spustila: „A je to tady, určitě jsme v nějaký

čtyřicítkový zóně! Sereš na značky, čumíš, co kde lítá, a bude z toho akorát mastná

pokuta! Proboha, za co mě trestáš?!"

Strašně jsem litoval, že neexistuje nějaký dálkový vypínání na ženský. To by byla

paráda, jen by otevřela hubu, já bych zmáčknul čudlík, ona by zhasla a zapnul bych jí

na chvilku až na hranicích, aby se mohla usmívat na celníky. Pak zas vypnout a zapnout

až doma, aby mohla otevřít vrata na zahradu .....

Po pár vteřinách scifi představ jsem se zase vrátil nohama na zem. Vrhnul jsem

na ní dost nevraživej pohled a navrhnul jsem, že zajedeme až na začátek Pirny a

schválně, jestli tam bude nějaká čtyřicítka. „Jo!" vyštěkla na mě. „Máme prachů na

rozdávání a budeme si vozit prdel po Německu sem a tam, aby se ukázalo, že mám

pravdu. To zrovna...“. To mě ale dožralo tak, že jsem se otočil skoro na místě, s

výrazem šílence v očích a ručičkou tachometru na čtyřicítce jsem dojel až za město,

kde jsem se otočil, a vyrazil zpět. Jel jsem jak šnek třicítkou. Nikde samozřejmě žádná

značka, která by upravovala rychlost. I Němčouři, kteří ve své vlasti opravdu dodržují

povětšinou rychlost, mě problikávali a předjížděním mi dávali jasně najevo, že se seru

jak hlemýžď. Bahnhoffstrasse. Tuhle ulici si asi budu nadosmrti pamatovat. Za

nervózního blikání aut v koloně za mnou jsem jí pomalu projížděl.

Blik! Zase ten blesk. Zase nás něco vyfotilo.To už bylo i na mou ženu Kateřinu

dost, rezolutně se natočila zády ke mně a celou cestu až na hranice a posléze i domů

do Děčína se koukala z okénka a nepromluvila ani slovo. Její mlčenlivost trvala ještě

skoro týden. Čas od času jsme spolu sice prohodili pár frází nutných k přežití, ale bylo

na ní vidět, že vina je zcela na mé straně. Pak se vše pomalu vrátilo téměř do normálu.

Den před štědrým dnem jsem spěchal domů z práce vystresovanej tím, že ještě

nemám pro manželku dárek pod stromeček. Mám jí rád a chtěl jsem jí koupit něco

hezkého. Něco, co by jí mě stále připomínalo. Na příhodu z Německa jsem už dávno

zapomněl a tak mi otevření poštovní schránky doma doslova vyrazilo dech. Nejsem

většinou škodolibej, ale to, co bylo v dopise na úředním papíře s německou poštovní

známkou a německou zpáteční adresou, mě rozesmálo jako nikdy před tím. Moje

němčina stačila přesně na to, abych z dopisu vyčetl, že nám byla vyměřena třikrát

pokuta ve výši dvacet euro. Při průjezdu Nádražní ulicí v Pirně totiž zdejší policejní radar

třikrát zdokumentoval, že spolujezdec nebyl připoutanej bezpečnostním pásem

Pak už stačilo jen vzít novou obálku, lejstro do ní vložit, zabalit do vánočního

papíru, šoupnout to pod stromeček a jen čekat, až zazvoní Ježíšek a má milá Kateřina

se posere ....

2016-10-18 19:35:18

ruda:

2016-10-19 18:58:44

2016-10-19 19:39:22

p.s.: Dobrý

2016-10-19 20:01:33

já dnes slyšel: kdy se chlap dokáže soustředit na dvě věci najednou? Když kouká na Kozy

2016-10-19 20:15:56

Asi sa budete smiať ale to čo Ruda písal s pásmi sa fakt stalo kamošovi. Vtedy ešte na 60 ho blyslo, tak 3tí krát to doslova preplazil a...došli mu 3 predvolania za pásy akurát v aute bol sám

2016-10-19 23:29:13

zdenda: Preto lepšie rovno na bod G, kozy ošetrí majiteľka - má 2 ruky

2016-10-20 20:19:13

Smích léčí:


Odpovědět

1 ......... 4  5  6  7  8